úterý 7. července 2009

A týden je za námi


Páni, vůbec nemůžu uvěřit tomu, že jsem takovou dobu nepsala. První týden prázdnin je za námi, ale mě to připadalo jako celá věčnost. Pokud to takhle půjde dál, vůbec si nemám nač stěžovat.

Tři dny jsem strávila poblíž Prahy, chtěla jsem se trochu opálit a dát tak základ mému dříve bílému tělu, ale jaksi jsem to nevychytala a pěkně jsem se spálila. Zvýšila jsem si skóre poslouchání písničky z minulého článku asi tak o deset více.
Pokud někdo četl článek o ponorkové nemoci, který jsem psala těsně na začátku prázdnin, tak teď bude vědět, o čem mluvím. Myslela jsem si, že když si dáme tak týden pauzu, tak budu dokonce s nadšením odpovídat na e-maily, které mi pošle. Včera psala. Musela jsem se vážně hodně namáhat, abych vůbec odpověděla. Nikdy jsem si toho přes rok nevšimla, ale začínají se objevovat vlastnosti, které mi na í hrozně vadí, že bych se nejradši zavrtala pod zem a odmítala komunikovat. Proč jsou něktří lidé tak divní? Nesnáším zlé vlastnosti.

Btw. obrázek je vlastní výroby (Transformers 2), to víte, když já ty LP tak miluju!

Kentucky, kterou chytla tvořivá múza a nechce jí pustit

Žádné komentáře:

Okomentovat